Jedná se o velmi jemné částice, které známe pod nesprávným názvem prach, protože obsahují nejenom pevné, ale také tekuté částice, zrnka pylových částic a sekundární aerosol, který vzniká reakcemi v atmosféře, a to vše se díky malé hmotnosti vznáší (gravitace působí pomalu). Z hlediska účinku na zdraví můžeme tuto směs považovat za jemný prach, který vstupuje do dýchacích cest a podle velikosti částic se dále přesouvá třeba až do plic. V plicích pak může dojít k přenosu částic navázaných na prach až do krve, kterou se přenesou do všech jeho částí. Některé látky se pak mohou celoživotně hromadit v kostech, tuku, tělesných orgánech. Reakce každého organismu je jiná, k následnému onemocnění může i nemusí dojít, rozhoduje řada faktorů. Co můžete udělat vy, je pečovat o sebe, tedy cvičit, střídmě jíst, neholdovat neřestem – říká se tomu zdravý životní styl. Jak vidíte, je důležité mít škodlivinu jako je PM10 pod kontrolou, sledovat ji a snažit se minimalizovat jeho dopady.
Jaká situace byla v době monitoringu v Mělníku?
Modrá křivka ukazuje vývoj koncentrací PM10 postupně na 5 ti místech v Mělníku od dubna do října 2022. Červená čára označuje denní limit pro PM10 (50 ug PM10/m3) a zelená označuje roční limit pro PM10 (40 ug PM10/m3).
Průměrná koncentrace PM10 je 19,2 ug/m3 a maximální koncentrace PM10 je 100 ug/m3. Průměrná koncentrace je velmi příznivá a nedosahuje 50 % platného ročního limitu. Pro hodnocení nám však chybí topná sezóna (říjen–duben), která je vždy horší než netopná. Zákon o ochraně ovzduší reguluje i počet "povolených" překročení denních koncentrací, a to 35krát za rok. V našem případě zobrazujeme hodinové koncentrace a četnost jejich překročení není vysoká. Samotný́ prach nemá toxické, ale mechanické účinky – drážděním sliznic dýchacích cest, spojivek očí a pokožky, u citlivějších osob i alergickými reakce mi. Prostřednictvím suspendovaných částic se mohou do organismu dostávat další látky, které jsou nebezpečné, např. polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy, dioxiny. Tyto látky mohou mít karcinogenní, mutagenní nebo
teratogenní účinky.
V rámci projektu TENT se měří na dalších místech v Ústí nad Labem a Zdibech. Jaká byla situace zde?
Průměrná koncentrace PM10 v Ústí nad Labem je 13,4 ug/m3 a maximální koncentrace PM10 je 98 ug/m3 pro období duben až říjen 2022. Průměrná koncentrace PM10 ve Zdibech je 22,9 ug/m3 a maximální koncentrace PM10 je 96 ug/m3 pro období listopad 2022 až březen 2023.
Výskyt suspendovaných částic (prachu)
Prach je doslova všudypřítomný́. Pochází z přírodních i antropogenních procesů. Kromě spalovacích procesů, průmyslových technologií, pochází hodně prachu také ze zemědělské činnosti, stavebnictví, dopravy.
Na území ČR sleduje prach monitorovací síť ČHMÚ pomocí AIM (Automatický imisní monitoring) a výsledky jsou průběžně na stránkách www.chmi.cz v záložce ovzduší. Počet stanic AIM se postupně měnil a dá se odhadnout, že do monitoringu přispívá kolem 100 stanic. Stanice AIM jsou velmi přesné, nedokáží však reagovat na lokální problém, tedy na existenci různých zdrojů, průmyslových zón, dopravních uzlů a podobně. Proto měříme v rámci projektu TENT na dalších 14 ti lokalitách, snažíme se pochopit vliv místních zdrojů na imisní situaci v souvislosti s dopravní zátěží území. Jedná se o účelové měření, prováděné stejnou technologií, jakou využívá ČHMÚ.
Pokud vás zajímá situace v širším měřítku, zavítejte na stránky ČHMÚ, najdete tam například tuto mapu ČR.
Zdroj obrázku: Grafická ročenka ČHMÚ 2021, www.chmi.cz
Jak je vidět situace s PM10 byla v roce 2021 v celé ČR příznivá a k překročení ročního limitu PM10 došlo pouze na některých lokalitách. Pro porovnání je přiložena mapa z roku 2010, kdy nebyla situace takto příznivá.
Zdroj obrázku: Grafická ročenka ČHMÚ 2010, www.chmi.cz
Comments